Listopad 2010

Všude dobře, doma nejlíp

28. listopadu 2010 v 0:48 | M O [C] H I T O _ ★
Měli jsem napsat na češtinu nějakou úvahu na téma "Všude dobře, doma nejlíp", a tak jsem napsala tohle. ;D Nevím zda je to úvaha, nebo esej, to je stejně jedno. :) Hlavní je, aby se to líbilo. ;D

Pojem doma je vágní. Každý si pod tímto pojmem představí něco jiného. Někdo chápe domov jako dům, barák, velký a se zahradou. Jiní vidí domov jako rodinu, která jim je ze všeho nejmilejší, a pak jsou tu ještě děti, kterým osud nenadělil žádnou rodinu, nebo barák. Děti, jejichž matky se jich vzdali, třeba protože se zrovna takové dítě narodilo mladé dívce, které je sotva 17 a je jak fyzicky tak psychicky nevyzrálá, nebo se třeba zrovna narodilo do rodiny ve finančí tísni, zkrátka narodilo se, takříkajíc, omylem. Jak tyto děti chápou pojem "doma"? Co pro ně znamená "být doma"?
Domov, ač pojem vágní, je velice důležitý. A´t už je to pro někoho dům, ať už je to pro někoho třeba rodina, domov je zkrátka naše jistota. Proto je nám doma nejlíp, protože je to něco, kam se vždycky můžeme vrátit a odpočinout si od světa "tam venku", protože to je něco, kde na nás vždycky někdo čeká, protože je to Náš domov. Ale dítě, které takovou jistotu nemá? Může vůbec takové dítě vyrůst, aniž by to na něj mělo nějaké neblahé následky?
Dát dětem jistotu je přece důležité. Jejich křehká tělíčka ještě nejsou připravena čelit opravdovému světu už od začátku. Jsou to ještě taková slabá stvoření, která musí někdo chránit. A od toho jsme tady my, nebo ne?
Abychom jim dali domov, aby dětem mohlo být taky někde nejlíp… :)

Takový jakože povídky a různý úvahy co napíšu ;D

28. listopadu 2010 v 0:43 | M O [C] H I T O _ ★

To si jako tady můžete přečíst. ;D Strašně ráda píšu a jsem ještě radši, když se to někomu líbí. ;D To mám pak vždycky na tváři takovej úsměv, že ho třeba celej tejden nemůžu setřást. :D Prosím, můžete číst... TADY :D

Dobrý večer ;-D*

18. listopadu 2010 v 20:31 | M O [C] H I T O _ ★
Občas člověk napíše na blog, když se nudí. Já, jakožto člověk na blogu nezávislý, pouze blogem posedlý :D, nemám problém nenapsat třeba půl roku :D Ale zvláštní, že mě ten blog i po tak dlouhé době vždycky přiláká zpátky :P No je to prostě moje srdeční posedlost. :P :-**

Pro mě tenhle blog vždycky bude posedlost, i když mi bude 50 let a budu žít pod mostem, vždycky u sebe budu mít svůj malej noutbůk a vždycky budu moct jít v Hradci do Futura, sednou si tam ke stolu, připojit se zadarmo přes Wifi a jít na blog :D To jsou ale velké plány :D ehm.. x)

Jen chci říct, že dokaď tu blog bude, dokaď ho nezrušej, budu tu vždycky pro něj :DD

Btw. v rubrice yourself najdete spoustu krásných obrázků :)